SEZONA 2014

 

   Rok se s rokem sešel a opět je na čase bilancovat. Sezona 2013 byla jednoznačně nejúspěsnější v historii Autoklubu Krakonoš Jilemnice. Všem nám bylo jasné, že překonat ji, nebude vůbec snadné. Jen její zopakování by bylo úžasné. No, dopředu prozradím, že letos jsme se museli obejít bez cenných kovů z Mistrovství ČR. To ovšem neznamená, že by byla sezona neúspěšná. Rozhodně ne! Přinesla řadu medailí a několik milníků. Jakých? Čtěte dále, dozvíte se.

   Velkou trhlinu do letošních plánů přinesl odchod Honzy Balaše ke konkurenčnímu KBS ÚAMK týmu. Honza s námi částečně absolvoval zimní fyzickou přípravu, ale podle gentlemanské dohody mu byl umožněn přestup. KBS nabídlo Honzovi o trochu lepší podmínky a hlavně mu umožnilo a usnadnilo pravidelné starty v Mistrovství Evropy. Jeho absolvování bylo potřeba pro Honzův další výkonnostní růst. V mých očích má v sobě obrovský potenciál a je největší současnou nadějí pro české enduro. Pro rok 2014 je trojnásobným mistrem ČR a má bronz z Mistrovství Evropy!

   O tom, že odchody jdou většinou ruku v ruce s příchody, jsme se přesvědčili i my. Klub RMK Vrchlabí ukončil svou činnost a nám se podařilo dohodnout s Davidem Jirkou, který se tak stal posilou červeného týmu. O tom, že je velice rychlý závodník, již mnohokrát přesvědčil. Bohužel jeho pracovní vytížení (směny) mu nedovolilo pravidelnou účast na závodech. K tomu je David duší závodů v Kunčicích, čímž se nám otevřela další možnost pro pořádání sportovních podniků. Letos nakonec zůstala tato krásná lokalita motocyklů prosta, ale na příští sezonu se již kují pikle.

David Jirka

   Nyní ale k samotné sportovní činnosti. AK Krakonoš nasadil své jezdce do mnoha různých šampionátů. Bylo to enduro – od třetí výkonnostní třídy přes přebor a mezinárodní mistrovství ČR až po Mistrovství Evropy. V ČR se souběžně konalo i mistrovství a přebor v endurosprintu a cross country. Námi spolupořádaný seriál KTM ECC si vydobil velké renomé a AK Krakonoš zde obhajoval zejména triumf v soutěži klubů. Červené dresy nechyběly ani na závodech motokrosu a samozřejmě na různých, především regionálních, volných podnicích.

   Začněme endurem. A rovnou v Evropě! Zde jsme měli dva zástupce, tak říkajíc na opačných pólech věkové škály. Zatímco Míra Hanč je zkušený a ostřílený matador startující ve třídě Veterán, Lukáš Kučera je mladík, který se představil v kategorii Junior E2/E3. Evropský šampionát čítal celkem čtyři podniky. Začínalo se koncem března ve Španělsku, pokračování bylo na přelomu května a června v Rumunsku, měsíc na to v Itálii a finále první zářijový víkend v Uhlířských Janovicích. Protože se říká mládí vpřed, začněme Lukášem. Tomu se nadmíru dařilo. Hned od úvodního podniku se usadil v první desítce průběžného pořadí. Po Rumunsku poskočil dokonce na šestou příčku! Tu nakonec neudržel, ovšem i osmé místo je skvělým výsledkem, se kterým se před startem sezony nepočítalo. Navíc byl druhým nejúspěšnějším Čechem ve třídě. To Míra Hanč dosáhl ještě lepšího výsledku. Sice první podnik vynechal, nicméně se ve zbylých třech kláních dokázal propracovat na výbornou sedmou pozici! Jeho nejlepším dílčím výsledkem bylo čtvrté místo druhý den v Rumunsku. Pro úplnost dodám, že se stal nejlepším českým veteránem!

Míra Hanč

   Nyní se přesuňme k nám do ČR, přičemž zůstaneme věrni disciplíně enduro. Obecně motocyklový sport již několikátou sezonu trpí dvěma mistrovstvími a dvojím řízením. Jednak je tu Autoklub ČR (Praha) s mezinárodní autoritou a pak ČAMS (Brno) s mnohokrát napadnutou (uznanou/neuznanou) národní autoritou. Jak dlouho ještě bude trvat tento neutěšený a ani jedné ze zúčastněných stran (jezdci, pořadatelé, federace, sport, média...) prospěšný stav, nelze předpovídat. Naši jezdci se soustředí na podniky AČR. Tentokrát šampionát mezinárodního MČR čítal čtyři podniky (v Bílině, Dolním Hradišti, Mšeně a v Uhlířských Janovicích). AK Krakonoš zde měl dva zástupce a oba startovali v nejvíce a nejkvalitněji obsazené třídě E2. Lukáš Kučera absolvoval všechny soutěžní dny a u něho jednoznačně platí, že čím je soutěž těžší, tím je Lukáš lepší. Dokázal to při posledním díle v Uhlířských Janovicích, kde dokázal druhý den získat svou první individuální medaili. Dojel třetí. Celkově mu to dalo na sedmé místo. Druhým jezdcem byl Vašek Bína. Ten startoval jen naposledních dvou podnicích, připsal si tři výsledky (v sobotu v Janovicích nedokončil) a je celkově devatenáctý. Pojďme ještě na skok k ČAMSu. Dvou jejich jednodenních soutěží se zúčastnill v našem dresu Jarda Křapka. Ve Frýdlantu nad Ostravicí bohužel cíl nespatřil, ovšem v Opařanech byl pátý v MČR I (ČAMS má nedostatek jezdců první výkonnostní třídy a tak jednotlivé kubatury jsou sloučeny do společné kategorie).

Lukáš Kučera

   Ale zpět pod křídla AČR. Souběžně s MMČR se jel i Přebor ČR. Jen v Janovicích, které byly součástí ME, přeboráci nestartovali. Pro Krakonoše byly nakonec nejúspěšnější veteránské kategorie. V těch mladších (Veterán 1) nenašel v konečném účtování přemožitele náš Míra Hanč! Odjel všechny podniky a pravidelně a především výrazně bodoval. Další medaily vybojoval ve Veteránech 2 (nad 50 let) Jirka Salač. Ten odjel jen dva podniky, ale vždy tvrdě zápolil se suverénem třídy Rendou Šefrem. Jirka dvakrát zvítězil a dvakrát byl druhý. Celkově mu to dalo na bronz. Rovněž bronzovou medaily vybojoval také Milan Macháček ve třídě E2. Ten začal vítězstvím v Bílině, pak bral body za tři třetí místa. Při posledním tréninku na rozhodující soutěž ve Mšeně se však zranil a tak z ataku prvního místa nebylo nic. Posledním, kdo se na tratích českého endura objevil, byl Michal Kava. Ten ve Mšeně odjel svou první soutěž v životě a zalíbila se mu natolik, že v nadcházející sezoně chce odjet kompletní seriál. Samozřejmě že při jednorázovém startu nemohl pomýšlet na medaile v konečném hodnocení. Zde je klasifikován na dvacáté pozici.

Milan Macháček

   Ve Mšeně se navíc konala i soutěž družstev. Poháru družstev (PČR) jsme se bohužel neúčastnili. Škoda, po zlatu (2012) a stříbru (2013) rozhodně bylo na co navazovat. Pouze Míra Hanč byl nominován do družstva JN Trans racing team, které nakonec zvítězilo. Tak snad příští rok postavíme opět plnohodnotný tým. Ale i v mistrovských družstvech bylo co obhajovat. Vloni totiž trojice kmenových jezdců (Honza Balaš, Matěj Hanuš a Lukáš Kučera) vybojovala historický bronz. Jenže pro letošek se toto drožstvo rozpadlo. Zůstal pouze Lukáš Kučera, kterého doplnil Vašek Bína a z Motosportu Bozkov jsme si vypůjčili Lukáše Hádka. Obhajoba se ale nepodařila, medaile necinkla. Ovšem i pátou příčku považujeme za úspěch!

Vašek Bína

   Výkonný výbor svazu endura AČR vypsal mimo klasického endura i šampionát MMČR a PČR endurosprint. I ten (po určitých změnách v kalendáři) čítal čtyři podniky. Závodilo se v Bílině, Košťálově, polském Walbrzychu a v Jiníně. V MMČR měl Krakonoš opět dva zástupce, opět oba ve třídě E2 a opět to byli Lukáš Kučera s Vaškem Bínou. Oba odjeli všechny podniky a oba pokaždé bodovali. Lukášovi to vyneslo konečnou šestou příčku. Rovněž Vašek se dostal do top ten, je osmý. V přeboru jsme měli větší zastoupení, ale zdaleka ne všichni jeli všechno. Téměř vše jel Roman Vydra. Ten na závodech ve Walbrzychu oslavil teprve patnácté narozeniny a je tak velkou nadějí dobudoucna. Roman jel letos na vítězství v licencích C. Pravidelně vysoko bodoval a tak na závěrečném podniku v Jiníně si mohl dovolit jet jen v sobotu. Sice se musel pořádně snažit a až při posledním absolvování testu se mu podařilo dostat do vedení a vyhrát. Tím si zajistil nepřekonatelný náskok a mohl tak pošetřit svoji postarší závodní techniku od KTMna další závody. Šestou příčku v Licencích C získal Michal Kava a desátý skončil Mirek Škaloud (připsal si pouze dvakrát vítězství v Košťálově). V PČR E1 jediný výsledek pasoval Tomáše Macháčka na třináctou příčku. V E2 to byla zase medaile. Zase se o ni postaral Milan Macháček a zase má hodnotu bronzu. V téže třídě se pěknými výkony prezentoval i Olda Novotný, který je celkově šestý. Posledním zástupcem v přeboru byl Míra Hanč. I zde startoval ve třídě Veterán 1. Sice je celkově třetí, ale radost z medaile mu kazí zranění z posledního podniku v Jiníně. Míra si přivodil především komplikovanou zlomeninu nohy a zranění kolene. Dosud probíhala rekonvalescence podle plánu, tak doufejme, že se dá Míra kompletně dohromady a co nejdříve opět usedne za řidítka.

Roman Vydra

   Pojďme na další disciplínu a to cross country. Pod křídly AČR se jel šampionát určený pouze pro Přebor ČR motocyklů a mistrák čtyřkolek. Šampionát čítal šest podniků a na posledních dvou se závodilo i o absolutního mistra ČR motocyklů bez rozdílu kubatur. A tohoto klání se zúčastnil Lukáš Kučera. Odjel oba podniky a připsal si celkové čtvrté místo. Ostatní naši jezdci si odjeli pouze poslední podnik v Bělé pod Bezdězem. Rozebírat jejich celková umístění zde nemá smysl, dozvíte se je v samostatné reportáži z Bělé. Každopádně celorepublikový seriál cross country moc netáhne a jezdci dávají přednost spíše regionálním závodům.

Tomáš Kuřík

   A tím se dostáváme k seriálu KTM ECC. To je v podstatě právě regionální seriál cross country, zejména pro hobby jezdce (ale ani profi si nemusejí dělat žádnou zvláštní licenci), který již dávno svou kvalitou a dobrou reputací hranice regionu překonal. Letos se konal již šestý ročník a AK Krakonoš se opět podílel na jeho organizaci především uspořádáním jednoho ze závodů. Světlo světa tak spatřil už šestý ročník Memoriálu Oldy Nývlta o jehož průběhu si můžete přečíst samostatnou reportáž. Memoriál byl třetím podnikem, když z jara se jelo v Bozkově, v půlce prázdnin v Ohrazenicích, na konci prázdnin právě v Jilemnici/Mříčné a finále se odjelo 20. září ve Vysokém nad Jizerou.

Stupně vítězů - Licence A - poslední díl ve Vysokém n. J.
(Honza Balaš + Jarda Křapka)

   Proberme nyní seriál spíš z pohledu dosažených výsledků jezdci od Krakonoše. Začněme soutěží týmů. Po loňském drtivém vítězství nás čekala obhajoba. A řekněme si to na rovinu, ani letos jsme nedali nikomu jinému ani čuchnout. Od prvního podniku v Bozkově jsme pevně chytily otěže soutěže a i přes nějaké bodové výpadky je pevně udrželi v rukou až do konce! V individuálnáí klasifikaci to byl letos trochu ústup ze slávy, o čemž vypovídají „pouze“ tři medaile. O tu nejcennější se postaral Jarda Křapka v Licencích A. Ve stejné kategorii sbíral hodně bodů také Honza Balaš, který se neúčastnil všech podniků, ale výrazně pomohl k zisku týmové trofeje. Celkově skončil šestý. Šestnáctý je Vašek Bína a dvacátý Lukáš Kučera. V Licencích B jsme byli zvyklí na medaile od Mirka Škalouda. Toho letos potrápily zdravotní obtíže, sem tam dal přednost motokrosu a tak šesté místo je jen logickým vyústěním. Dále skončil devatenáctý Olda Novotný, třiadvacátý Milan Macháček a dvaatřicátý Tomáš Macháček.

Jarda Křapka

   Ve veteránech statečně reprezentoval AK Krakonoš Míra Hanč. Skončil těsně pod stupni vítězů, tedy čtvrtý. Jirka Salač vynechal domácí závody (byl vedoucím tratě a tak se věnoval této funkci), jednou ho zradila technika a sem tam mu to moc nesedlo. Po loňském medailovém úspěchu tak letos skončil až šestnáctý. V nejslabší kubatuře do 85ccm se v červeném dresu představil pouze v prvním dni v Bozkově Kája Šrytr. I tento ojedinělý start mu vystačil v konečné klasifikaci na osmé místo.

   Hobby kategorie E1 byla pro nás nejvíce zastoupenou třídou. Celkový bronz získal Roman Vydra (škoda termínové kolize, kdy při posledním závodě dal přednost endurosprintu v Jiníně, jinak by pravděpodobně získal zlato). Hned za ním je Michal Hanuš, sedmý Radim Kava, čtrnáctý Tadeáš Danihelka a čtyřiatřicátý Tomáš Kuřík.

Michal Hanuš

   V E2 jsme měli ze začátku jen jednoho zástupce. Tím byl Adam Erlebach. Škoda, že mu před posledním závodem vypověděla službu jeho Kawasaki. Reálně mohl pomýšlet na bronzovou medaili, ale neúčast jej srazila na konečnou pátou příčku. V Jilemnici se k němu přidal Jarda Šourek. A určitě spousta přihlížejících obdivovala jeho umění na ne zrovna sportovním náčiní. Jezdil totiž letitou Suzuki DR 350, enduro tedy spíš cestovní než soutěžní. I tak se v nejpočetněji zastoupené kategorii dokázal prosadit na sedmatřicátou pozici.

Adam Erlebach

   Poslední kategorie, tedy E3, nám přinesla poslední medailový úspěch. Postaral se o něj Michal Kava. Po celou sezonu pilně sbíral poháry a tak třetí místo není překvapením. Druhým zástupcem byl David Jirka, tedy nová posila. Škoda, že David nemohl startovat na všech podnicích. Jistě by se pral o stupínek nejvyšší. Takhle mu ta dvě druhá místa stačila pouze na dvanáctou příčku.

Michal Kava

   Teď se přesuňme k motokrosu. V barvách AK Krakonoš jej jezdili především Míra Škaloud a Kája Šrytr. Oba se účastnili seriálu Motocrosscup. Ten letos čítal celkem sedm podniků, když se postupně závodilo v Benátkách nad Jizerou, Trnávce, Nové Pace, Dolním Bousově, opět v Benátkách, Trutnově a v polské Bogatyně. Mirek jezdil v kategorii "MX1" (250ccm 2T - 500ccm 4T). Poctivě odjel všechny podniky, vyvaroval se bodových výpadků a vše tak podřídil jedinému cíly – zvítězit! A to se mu podařilo. Celkově se stal o 10 bodů letošním vítězem! Kája Šrytr přesedl v průběhu sezony z pětaosmdesátky na silnější dvácu a přesunul se tak do kategorie "MX2". Celkově je v této třídě pětadvacátý (jel pouze poslední tři závody). Ze začátku sezony absolvoval dva podniky na slabším motocyklu a ve třídě do 85ccm obsadil celkové osmé místo (v Dolním Bousově dokázal vyhrát obě jízdy). Bohužel Káju pronásledovala v letošní sezoně také zranění. Nejprve si v Loukově na volném podniku zlomil klíční kost. Na posledním podniku motocrosscupu v Bogatyně si tu samou kličku, jen o kousek vedle, zlomil znovu. Tomu se říká smůla...

Vítězství Káji Šrytra

   Nyní se pojďme podívat do zahraničí, konkrétně k našim jižním sousedům do Rakouska. Erzberg. Toto slovo vyvolá v každém příznivci motocyklového terénu nějakou reakci. Snad každý viděl nějaké video nebo alespoň fotku z tohoto dnes již legendárního extrémního závodu. Jasně, dnes se jedná o hodně komerční podnik, nicméně stále táhne. A to jak jezdce, tak diváky, sponzory a samozřejmě média. Je to taková show a rozhodně nevšední zážitek. Na vlastní kůži se jej letos rozhodl vyzkoušet Míra Škaloud. Nezapomněl ani na červený dres, který se tak na takovémto podniku objevil vůbec poprvé. Závod má své schéma a z kvalifikačních prologů je třeba se probojovat do hlavního závodu. To se Mirkovi povedlo. Celkem startovalo 1848 jezdců a Míra dojel na 210. pozici. Jistě úctyhodný výsledek. Podrobněji si o Erzbergu můžete počíst v samostatné reportáži, jejíž součástí je i rozhovor s populárním „Škalim“.

Mirek Škaloud

   Samozřejmě na dosažených výsledcích i samotném chodu klubu mají nemalý podíl také naši partneři. Nebudu jmenovat jednoho po druhém, jejich seznam máte na úvodní stránce. V každém případě bych jim rád jménem AK Krakonoš Jilemnice poděkoval za dosavadní spolupráci a podporu! Budeme doufat a tešit se na jejich přízeň i v nadcházející sezoně.

   A když už jsem nakousl příští sezonu, co nás čeká? Samozřejmě máme nějaké plány a nějaké sny. Teď jde o to, co nejvíce z těch snů zhmotnit v realitu. Nemám rád velkohubá prohlášení typu příští rok bude tohle a tohle... A pak nakonec skutek utek. Nicméně nemohu nezmínit vrchol v podobě Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěže, která se koná na Slovensku. Rádi bychom se tohoto svátku aktivně zúčastnili a uděláme pro to vše, co bude v našich silách. Další výzvou je uspořádání podniku Mistrovství ČR, pokračování v projektu KTM ECC a samozřejmě vynikající prezentace a reprezentace Autoklubu Krakonoš nejen v prostředí motocyklových závodů a soutěží.

-tm-