KŘÍŽLICE, 23. 2. 2013
 

     AK Krakonoš Jilemnice má jistě bohatou historii. A do dob dávno minulých patří rovněž pořádání závodů v motoskijöringu. Ale to zapomeňte na dnešní traktory nebo rolbou vytvořený okruh někde na louce, či poli, zkrátka mimo město. Tenkrát se jezdilo přímo v ulicích Jilemnice! Vím, uspořádat dnes něco podobného je asi utopie, ale na druhou stranu nikdy neříkej nikdy.

      A protože začínat se vždy nějak musí, rozhodl se pořadatelský tým začít právě na louce. Sice bylo původně v plánu vrátit motoskijöring přímo do Jilemnice, ale nakonec se sešlo několik okolností, které to zkrátka letos nedovolily. Snad napřesrok, určitě se nevzdáváme.

     To tedy znamená, že jsme vzali zavděk onou loukou. Na louce v Křížlicích byla již vytvořená trať, když se zde před několika nedělemi uskutečnil autoskijöring. Tím nám odpadly veškeré starosti s pozemky, technikou na úpravu trati a dohadování s vlastníky. A mohli jsme se věnovat samotným závodům. Nejdůležitější je vždy najít vhodný termín. Samozřejmě musí panovat zimní počasí. Tato zima je poněkud zvláštní, mrazy střídá déšť, teploty kolísají jak na apríla. Původně jsme podlehli zprávám meteorologů a stanovili termín na sobotu 9. února. Počasí vyšlo parádně, ale na takovéto počasí samozřejmě čekali i pořadatelé jednotlivých závodů v našem regionu hodně sledovaného a populárního seriálu autoskijöringu. A na „náš“ termín vycházely závody v Roprachticích, kde se každoročně schází spousta závodníků i diváků. Zkusili jsme systémem předběžných přihlášek zjistit, jak to bude s účastí u nás. Bylo to zoufalé a tak jsme, ač neradi, museli závody v tomto termínu odvolat. Ale opakování je matka moudrosti a tak se na skijöringu v Martinicích rozhodlo, že do toho jdeme. Termín je 23. února.

David Mühlfait s Lukášem Kučerou

     Opět jsme chtěli pomocí přihlášek přes email zjistit, jak na tom budeme, co se počtu startujících týká. No, nebudu lhát, mnoho úsměvů na tváři mi to nevykouzlilo. Naopak, přibylo vrásek na čele. Ale co, z boje se neutíká a blamáž s opětovným odvoláním závodů si AK Krakonoš prostě nemohl dovolit. Zajistili jsme potřebné věci a v sobotu ráno se sešli na místě. Počasí vypadalo slibně. Mrzlo, nebe téměř bez mráčku. Postavili jsme altány, rozložili stolky a lavice, otevřeli stánek s občerstvením. Mezi devátou a desátou probíhala prezentace závodníků a já netrpělivě sledoval, kolik se vlastně na startu sejde dvojic. Nakonec se počet zaokrouhlil na deseti. Překvapením, nejen pro mě, pak bylo, že motoskijöring přilákal více startujících než přidružené závody zimního motokrosu.

     Okolo desáté jsme na trať pustili závodníky k volnému tréninku. Pak následovalo rozlosování do dvou skupin. A začalo se závodit. Původně měli jezdci každé skupiny odjet tři rozjížďky, ale vzhledem ke zhoršujícímu se počasí a k stále obtížněji sjízdné trati (sněhem pokrytý povrch se vyjezdil na podkladový led a zejména stoupání k cílové rovince bylo pro některé utrpením) jsme rozhodli o zkrácení na dvě rozjížďky. Na základě výsledků postoupily dvě dvojice z každé skupiny přímo do velkého finále, zbylí závodníci se o poslední dvě postupová místa poprali v opravné jízdě. Následovalo malé finále a pak velké.  Z vítězství se radovala dvojice David Mühlfait s lyžařem Lukášem Kučerou. Na druhé příčce se umístili Josef Chuchlík s Jaroslavem Faistavrem a třetí skončili Vítězslav Hloušek a Ladislav Stránský.

     Zmínil jsem zhoršující se počasí. Od celkem idylického rána se počasí otočilo o 180°. Oteplilo se, zatáhlo, začalo sněžit a foukat. Postupně se to vyvinulo v pořádnou sněhovou vánici se silným větrem. Ten stačil poškodit jeden z altánů. Vánice postupně odradila i ty nejodolnější diváky.

Zaváté stupně vítězů

     Zejména z těchto důvodů padlo rozhodnutí, že zimní motokros zrušíme. S vypětím sil (a to doslova, neboť se většina pořadatelů přesunula z trati k záchraně již tak dost zdecimovaných altánů) jsme vyhlásili výsledky. Pak už to bylo, jako když prásknete do hejna vrabců. Zbylí diváci (zřejmě s předky z řad Eskymáků) naskákali do aut a odjeli. Pořadatelé sbalili svých pár švestek a také pádili do tepla svých domovů.

     Škoda toho počasí. Jinak organizace klapala, jednotlivé rozjížďky odsýpaly, nebyly žádné dlouhé nežádoucí pauzy, takže diváci měli stále na co koukat.

-tm-

Neohrožená obsluha grilu - sněžný muž Olda