ME FINSKO, JÄMSÄ, 8. - 9. 8. 2015

O třetím dílu seriálu Mistrovství Evropy vypráví Lukáš Kučera.

8. - 9. srpna jsem se zúčastnil závodu ME ve Finsku. Jednalo se o třetí díl ze čtyřčlenného seriálu. Na závody jsme odjeli již v pátek 31. července a do Finska dorazili v neděli. Zprvu jsme byli ubytovaní v nedalekém kempu a zkoumali zdejší krajinu. V úterý jsme se přemístili do depa. Závod se jel okolo města Jämsä asi 230 km od Helsinek.

Zázemí bylo na prašném prostoru, vedle velké pískové motokrosové tratě. V areálu byla i sauna, kterou jsme využili. Od středy jsme začali procházet testy, ve čtvrtek jsme se svezli v písku a stále dokola chodili testy. Dva testy byly u depa a jeden ve vzdálenosti asi 6 km.

ET 1 byl hodně náročný na fyzičku. Byl namotaný v lese na vyjetých cestičkách s kameny a kořeny. Při jízdě člověk dostával samé výhybky. Ti nejlepší ho jeli okolo 8 minut, já okolo 9:30.

ET 2 byl test vedle depa. Start a cíl byl hodně rychlý, jelo se po pískových cestách, poté se vjelo do lesa a svižnou jízdou po vyjeté pěšině se motal kolem stromů. Na testu nás čekal i menší triálek. Terén byl hodně měkký a prachový. Test jsem jezdil okolo 9:45 minut.

CT3 se táhnul od startu po motocrossové trati. Poté se z ní sjelo a jelo se dost rychle po pískových cestách až zpět na trať. Na trať jsme se napojili extrémem a jeli do cíle. Vložka byla celá v písku a délka byla pro mě okolo 8 minut.

Testy jsme si prošli poctivě 2krát až 3krát. V pátek jsme předali motorky, vyslechli poznámky z jury a od najížďáka a v sobotu v 9:00 byl start. Trať měla tvar osmičky, takže byla jedna tankovačka, která se jela v jednom kole dvakrát. Věděli jsme, že nás nečeká nic jednoduchého, protože podle časů najížďáka to bylo hodně utažené a do poslední časovky nám ubrali ještě 7 minut. Na první ČK jsme měli 1 hodinu a 17 minut. Na druhou zprvu 1 hodinu a 5 minut a v posledním kole 58 minut.

ČK 1 obsahovala dva testy. První z nich byl ET 1. K němu jsme přijížděli stejným terénem, jako byl samotný test. Po objetí testu nás čekal pytel s kamením a zase kamením. Do ČK jsme se vraceli opět terénem, jako byl ET 1 a na konci jsme absolvovali ET2.

ČK 2 byla vedena lesem po vyjetých a rozbitých cestičkách. Nechybělo několik obtížných kamenitých výjezdů (na neděli byly některé zrušeny). Před koncem jsme se svezli v písku, který byl značně rozbitý. Na konci jsme projeli CT 3. Najížděl jsem si okolo 5 minut.

V sobotu jsme jeli kola 3 a v neděli 2. Od sobotního startu jsem jel, jako že nejel, vůbec jsem se nemohl srovnat a hrozně jsem se v těch kamenech tloukl. Když jsem přijel do ČK1 padla i sprostá slova. Po ujetí ČK2 jsem už byl na tom lépe a i jsem se cítil dobře. Druhé kolo proběhlo na výbornou a já se i díky velkému výpadku jezdců dostal na 13 pozici ve třídě. Při nájezdu do posledního kola jsem už věděl, že to bude hodně bolet a tak jsem zvolnil tempo, abych pošetřil síly na poslední zkrácenou časovku. Půl kola bylo ještě v pohodě a já se přibližoval k top 10, ale poslední časovku jsem nezvládl a nachytal 6 minut a spadl na 15. flek. No, před startem bych to bral a i teď to beru, mám první letošní bod. Po závodě hned sprcha a spánek. Nic náročnějšího jsem ještě neabsolvoval.

V neděli ráno jsem vstal a až jsem se divil, jak je mi dobře po sobotě. Byl jsem přesvědčen, že to objedu. Také jsem i docela závodil a na motorce se cítil parádně. Bohužel na lepší jak 17. místo to nestačilo, ale výsledek beru. V takových podmínkách jsem hlavně dojel do cíle. A to je co říct, vždyť v sobotu nás dokončilo 70 jezdců ze 160 startujících, v neděli pak o malinko více.

Závody mi hodně daly, terén, ve kterém jsem ještě nejel, únavu kterou jsem nezažil a hlavně to, že jsem se nevzdal a dojel. Děkuji všem za podporu.

-lk-