JILEMNICE/MŘÍČNÁ, 14. – 15. 10. 2017

Devátý ročník Memoriálu Oldy Nývlta se nerodil úplně lehce. Ono celkově se našemu klubu letos pořadatelsky moc nedařilo. Vzpomeňme na odvolané závody na jaře v Kunčicích, kde nedošlo ke shodě s nájemníky pozemků. Ve Mříčné po různých peripetiích nakonec pozemky dopadly, ale zradilo nás počasí. Celý týden před původně plánovaným termínem (7. – 8. října) pršelo a nakonec propršel i celý víkend a půlka následujícího týdne. Za tohoto počasí bylo nemyslitelné závody pořádat – nebylo depo, proti byli vlastníci pozemků a nakonec bychom porušili i podmínky odboru životního prostředí. Tak přišlo rozhodnutí, závody o týden posunout.

Přesun sebou nesl i několik problémů, zejména pak kolizi s podnikem seriálu Motocrosscup v Nové Pace. Po dohodě s jejich pořadateli jsme přeložili závod dětí ze soboty na neděli. Sice se počasí nelepšilo tak rychle, jak slibovala předpověď, ale nakonec víkend 14. – 15. října přivítal účastníky v pořadí třetího letošního podniku seriálu KTM ECC. Sobota byla ještě poměrně podmračená, ale nepršelo. Zato neděle byla jak malovaná. Depo mělo původně být na poli po sklizené kukuřici, ale to prostě nešlo. Parkovalo se tak podél příjezdové cesty a výsledná kolona vozidel po obou stranách byla nekonečně dlouhá. Ale jinak to prostě nešlo…

Trať jsme začali tahat již ve čtvrtek, kdy jsme ji vyznačili valnou většinu. Projevilo se, že nejvíce podmáčené jsou louky a pole, jinde to bylo dobré. Pro nás to znamenalo, že jsme minimalizovali motokrosy na polích. I tak měla trať odhadem necelých 7km. Časově ji pak ti nejlepší jezdili za nějakých 12 – 13 minut na kolo. Pro diváky jsme připravili velice atraktivní úsek v bahnech. V předchozích ročnících zde bylo poměrně tvrdo, ale letos bylo jasné, že to bude jinak. A bylo. Proto jsme zde připravili různé varianty a podle momentálních podmínek se během závodů trať zjednodušovala. Navíc tu vlastníci pozemků vykáceli remízek a tak jsme trať zpestřili několika výjezdy a sjezdy mezi pařezy. Místo to bylo opravdu výživné a po oba dny lákalo veliké množství diváků. Zbytek trati byla taková ta naše klasika, někde jsme se museli posunout z louky do remízku apod. Celkově vzato byla trať hodně endurová, umělé překážky jsme vynechali.

Bahna opravdu táhla...

Samotné závody tedy netradičně v sobotu místo dětí otevřeli jezdci hobby kategorií E1, E2 a E3. Start byl čtvrt hodiny po desáté a sešlo se na něm 84 závodníků, z toho čtyři byli z našeho klubu. Závodilo se bez problémů, bahna se postupně zjednodušovala a ve čtvrt na jednu se mával konec. Z našich se nejvíce dařilo v E2 Adamu Erlebachovi, který dojel na čtvrtém místě. Tomáš Kuřík byl v téže třídě dvanáctý. Ve slabších E1 dojel na jedenácté pozici Martin Kastner a po problémech byl nakonec klasifikovaný i Vojta Harcuba, když dojel devatenáctý.

Odpolední závod přivítal na startu 71 zástupců licencí A a B, hobby i licencovaných veteránů a pětaosmdesátek. Startovalo se o půl druhé. Zde svou extra třídu prokázal náš Honza Balaš, který si již v prvním kole vytvořil neskutečný náskok, který po celé dvě hodiny závodu dokonale kontroloval. Druhý jezdil dlouho další náš borec, Lukáš Kučera. Ten ale doplatil na pomalejšími jezdci ucpanou trať a klesl na třetí příčku. Byť ke konci druhého hodně stahoval, zaútočit již nestačil. Tolik Licence A. V béčkách zpočátku vodil pole náš Roman Vydra, který se po zranění pomalu vrací do sedla. Roman však podlehl dalšímu našemu borci, Matěji Hanušovi a takto dojeli až do cíle. Dobře si vedl i Michal Hanuš, ale tomu došel benzín a klasifikován je nakonec na 14. pozici. Radimu Kavovi sobota sedla a probil se na 8. příčku. Michal Kava nabral ztrátu během prvního kola a cílem projel na 16. místě.

Honza Balaš

Mezi licencovanými veterány vyrazil po takřka roční pauze i náš Míra Hanč. Zpočátku své kategorii vévodil, ale nakonec ho tréninkový deficit dohnal a Míra závod nedokončil. To v hobby veteránech jen velmi těžko hledá soupeře Jarda Šourek. A nejinak tomu byli i tady. Jarda opět nedal nikomu šanci a dojel si pro prvenství.

Nedělní ráno bylo ponořené do mlhy. Závodní program načaly okolo deváté hodiny děti. Ty závodily pouze na poli a to bylo po ránu opravdu dost mazlavé. V kategorii do 50ccm se našlo 6 odvážlivců. A prckové se s těžkým terénem prali ze všech sil. Ovšem malá kolečka se brzo obalila blátem a motorce se jet nechtělo. Boj o prvenství se zúžil pouze na dva jezdce a nás velmi těší, že vítězství v obou jízdách pro sebe urval Ondra Baudyš. Na start silnější kategorie do 65ccm se postavilo celkem 8 borců. Ti si již z obtížných podmínek mnoho nedělali a letěli jak o život. Zde startoval i náš Přéma Plucha a opět předvedl svůj vysoký standart a v součtu obou jízd i on vybojoval vítězství!

Ondra Baudyš

„Dospěláci“ jeli, jak je v neděli zvykem, jeden společný závod. Na startu se jich sešlo solidních 83. A mezi nimi samozřejmě naši. V áčkových licencích opět exceloval Honza Balaš. Po startu se ujal vedení, které nepustil až do cíle. Zpočátku mu solidně sekundoval Lukáš Kučera a, byť mu Honza ke konci trochu ujel, tak Lukáš tentokrát stříbrnou pozici uhájil. V béčkách nám chyběl Roman Vydra, ale nahradil jej Míra Škaloud (v sobotu byl na motokrosu v Nové Pace). A byl to právě on, kdo se s Matějem Hanušem přetahoval o vítězství. Byť zpočátku tahal za kratší konec, tak po hodině se dostal do vedení, které i přes mohutný Matějův finiš uhájil. Michal Hanuš tentokrát zavčasu natankoval a dojel si tak pro zasloužené páté místo. Bratři Kavovi se seřadili na 12. a 13. pozici v pořadí Radim a Michal.

Matěj Hanuš

V hobby veteránech nenašel opět přemožitele Jarda Šourek a mám pocit, že pobil i všechny licenční veterány, se kterými startoval ve společné vlně. V E1 nastoupil pouze Martin Kastner a dokázal si polepšit na deváté místo. V E2 skvěle odstartoval Adam Erlebach a v prvním kole nechal všechny soupeře za sebou. Pak se ale z motoru jeho Kawasaki začaly ozývat nelibé zvuky a Adam musel odstoupit. Podle dosavadního zjištění pravděpodobně ložiska na klice… A tak prapor v této kategorii držel pouze Tomáš Kuřík. A ač podle svých slov nepodal úplně nejlepší výkon, tak přesto dosáhl na krásné sedmé místo.

Jarda Šourek

V hodnocení klubů nám tyto bodové žně pomohly umazat ztrátu a opět jsme se vyhoupli do průběžného vedení, když na druhé Enduro Semily máme k dobru 15 bodíků.

Co říci závěrem? Prvně jsme velmi rádi, že se nikdo vážně nezranil. Záchranná služba musela řešit pouze jeden úraz, ale postižený nakonec odešel po svých a sanitka nemusela opouštět svoje stanoviště.

Depem se pak šířila zpráva, že se jednalo o poslední závody v této lokalitě. Jestli to byla opravdu labutí píseň, to nejsem nyní schopen říci na 100%. Nechme se překvapit napřesrok. V každém případě chci poděkovat každému, kdo přiložil ruku k dílu a pomohl vytvořit možná nejkrásnější trať v historii memoriálu a celý podařený závodní víkend! Díky!

Když se to prostě umí...
 

-tm-