JILEMNICE, 18. - 19. 9. 2010

          Třetím dílem pokračoval seriál MG SPORT UFO KTM ENDURO CC o víkendu 18. - 19. 9. v Jilemnici. Jeho pořadatelem byl náš Autoklub Krakonoš. Jelikož jsme stejně jako vloni chtěli vzdát hold někdejšímu vynikajícímu organizátorovi, časoměřiči a jednomu ze zakladatelů jilemnického autoklubu, i letos jsme podnik nazvali Memoriálem Oldy Nývlta.

         Loňská obnovená premiéra motocyklových závodů v Jilemnici měla pozitivní ohlas, tak jsme se snažili maximálně navázat. Při stavbě trati se vycházelo z loňského okruhu tak, aby jeho atraktivní místa zůstala zachována a doplnili jsme je o nové úseky. Některé části jsme museli vypustit, většinou z důvodu ještě nesklizených nebo naopak již zasetých polí. Ze stejného důvodu se přesunulo i depo a celé centrum závodu z Jilemnice na pomezí obcí Mříčná a Peřimov. Nutno říci, že tato změna byla ku prospěchu věci, zejména tím, že nedošlo k nadměrnému provozu Metyšovou ulicí, což bylo jedním z negativ loňského ročníku a navíc jsme v letošním centru podniku mohli vymezit i parkoviště pro vozidla diváků.

         Nyní k přípravám na závody samotné. Základní stavební kameny trati byly určeny, teď jen vše propojit v jeden celek zajímavý jak pro jezdce tak diváky. Ideální varianta bohužel musela být pozměněna a vývojem prošla celá trasa. Konečná varianta byla vzhledem k možnostem nejatraktivnějším možným řešením. Vynucenými škrty se délka trati smrskla na zhruba 7,5km. Jednalo se spíš o endurovou trať než o motokros nebo kukuřičnou rallye. Rychlé úseky po cestách vyvažovaly technické úseky ve sjezdech a výjezdech, po kořenech atd. Pro potěchu oka diváka jsme zakomponovali nějaké ty umělé překážky. Obligátní pneumatiky a klády napříč doplnil čtverec s vepsaným písmenem X - rovněž z klád. Zejména tato kombinace dělala některým problémy a za kreace, které tu byly k vidění, by se nemusel stydět ani Jevgenij Pljuščenko při olympijském finále krasobruslení v Turíně. Kamenem úrazu se stala původně zarostlá neobdělávaná louka, která byla velmi podmáčená. Po několika průjezdech bylo jasné, že toto je nad síly mnohých a proto byla „přemlíkována“ a  nakonec vypuštěna.

         Na trati se začalo intenzivně pracovat až v týdnu před závody. Brigády byly zpočátku propršené a deštivé počasí v nás zanechávalo obavy zejména o sjízdnost depa a parkoviště pro diváky, neboť se nacházelo na poli. Ve čtvrtek při vytyčování trati se na nás již usmívalo sluníčko a vítr vysoušel i ono obávané pole. Vzhledem k počtu lidí, kteří se na brigádách scházeli, pokračovaly práce rychlým tempem a ve čtvrtek odpoledne byla trať až na několik drobných úseků vytyčena. V pátek se ladilo zázemí pro jezdce a návštěvníky. Tím mám namysli stavbu stánků, přípravu udírny, polní kuchyně, nezbytných WC atd. I v pátek depo a parkoviště zpočátku krásně vysychalo. Ale stačila jedna zhruba dvacetiminutová vydatná přeháňka a vše bylo zase nesjízdné. Naštěstí tento déšť byl poslední a Krakonoš nám na závodní víkend nachystal krásné dny.

         Pátek odpoledne byl již ve znamení přihlašování prvních jezdců. Po počátečních zmatcích se situace uklidnila a vše zapadlo do vyjetých kolejí. V sobotu ráno pokračovala prezentace jezdců (chvílemi zde docházelo k frontám, za což se omlouváme) a vše spělo k vrcholu, tedy k závodům.

         Jako první se řidítek chopily děti ve třídách do 50ccm a 65ccm. Pro děti jsme vytyčili trať pouze na poli a vynechali umělé překážky. Přesto bylo kolečko poměrně dlouhé a rozmanité. Nás přirozeně nejvíce zajímali jezdci v červeném dresu s Krakonošem na prsou. V pětašedesátkách to byl Karel Šrytr a Tadeáš Danihelka. Kluci závodili a po dvou rozjížďkách se seřadili za sebou. Kájovi to dalo na bednu, když byl třetí, Tadeáš zaujal první místo pod stupni, tedy celkově čtvrté.

         Po dětech již na řadu v jedenáct hodin přišli ti odrostlejší. V první rundě se na start postavili borci s licencemi A a B, veteráni a kategorie E3. Startovalo se po vlnách. Ti nejlepší zvládli za dvě hodiny ujet jedenáct kol. Jak jsem již psal, jediným problémovým úsekem na trati byla ona podmáčená louka. Odpovědní traťáci průběžně reagovali na vývoj a trať měnili. Nakonec se vzniklá bažina jen projížděla a v neděli pak objížděla. I zde bylo pro nás nejzajímavější dění okolo domácích borců. V licencích B to byli Mirek Škaloud a Milan Macháček. Oba měli výborný start a pohybovali se na čele. Zatímco ale Mirek dotáhl své snažení do vítězného cíle, Milan ztratil nějaký čas a spoustu sil v blátě. Podle jeho slov již potom víceméně kroužil a čekal na cíl. Ale pohledem do výsledků to bylo poměrně rychlé kroužení, Milan totiž byl klasifikován na čtvrtém místě. Mezi veterány jsme zastoupení neměli. Jirka Salač nebyl zdravotně úplně v pořádku, tak nestartoval. Naopak hostovat měl v našem dresu nezmar Míra Hanč. Bohužel v sobotu ho na start nepustila technika. Ani ve třídě E3 se neobjevil žádný náš jezdec.

         Odpolední závod byl odložen o půl hodiny, tedy na půl třetí. Zde se na start postavili zástupci tříd E1 a E2. Z našeho pohledu velice zajímavé třídy. V obou totiž máme žhavá želízka v ohni. Třída E1 a opět hattrick! Stupně vítězů stejně jako v Bozkově obsadili pouze jezdci v červených dresech. Tentokrát se seřadili takto: Lukáš Kučera první, Honza Nosek druhý a Milan Kottek třetí. V E2 jsme měli dvojnásobné zastoupení. Adam Erlebach bojuje o celkové prvenství, což dokazoval i na domácí půdě v Jilemnici. Cílem projel na druhém místě. Dalším naším reprezentantem byl Michal Kava, jenž závod dokončil na sedmnáctém místě, když poslední kola jel na prázdném zadním kole. Klobouk dolu Michale!

         V neděli se přihlásilo jezdců tak na hraně. Do poslední chvíle jsme uvažovali, jestli závody rozdělit do dvou rozjížděk nebo je sloučit do jedné. Nakonec se postavili na start všichni najednou. Přiznám se, měl jsem trochu obavy, jak se všichni na trať vejdeme a jak se bude předjíždět. Nakonec to tak strašné nebylo a celý závod proběhl poměrně v poklidu. A co výsledky našich jezdců? Mezi licencemi B dojel Mirek Škaloud na druhém místě, kterým si upevnil vedení v seriálu. Dalším zástupcem byl opět Macháček, ale tentokrát Tomáš, který dokončil na jedenácté pozici. V E1 se mohla opakovat situace ze soboty, ale bohužel nestalo se. Milan Kottek poškodil chladič své Suzuki tak, že chladící kapalina utíkala proudem a tak počkal před cílem na vypršení časového limitu. I tak byl ale klasifikován hodně vysoko, na pátém místě. O vedení si to rozdávali Honza Nosek s Lukášem Kučerou. Nakonec byl úspěšnější Lukáš, na Honzu zbylo druhé místo. V kategorii E2 Adam zopakoval sobotní druhé místo, Michalovi se vyhnuly defekty a polepšil si na jedenácté místo. Ještě zmínka o hostovi v červeném krakonošáckém dresu. Mírovi Hančovi tentokráte jeho Husaberg naskočil a Míra vyhrál.

         Protože od závodů již nějaký čas utekl, můžeme se pustit do hodnocení. Z mého pohledu je potěšující, že klapala organizace a jezdcům se vyhýbala vážná zranění (až na jednu nohu a jedno šití). Co jsem zaslechl po depu, trať se vesměs líbila. I z různých diskuzí je patrné, že traťově dobré. Někomu se nelíbila pastička v podobě podmáčené louky, ale dle mého názoru bláto k těmto závodům patří. Na to si musí každý udělat svůj názor. Jednoznačným plusem bylo i zřízení parkoviště pro diváky.

         Závěrem chci poděkovat všem, kteří se na závodech podíleli. Pořadatelům, organizátorům, obsluze ve stánku, majitelům pozemků atd.

         Další podnik se jel 25. 9. v Příkrém a celý seriál vyvrcholí 23. 10. ve Sklenařicích.

-tm-