BÍLINA, 14. – 15. 5. 2016

 

V polovině května začal český mistrák a přebor enduro. Celkem by se mělo odjet 6 podniků, z toho polovina sprintů a polovina klasik. Prvním podnikem byl sprint v Bílině.

Za AK Krakonoš Jilemnice startovalo celkem 10 jezdců. Začněme tím nejmladším a sice Přémou Pluchou. Ten jel závod Motoakademie, což je seriál pro děti podporovaný Autoklubem ČR a Českým olympijským výborem. Přéma jel v kategorii do 65ccm a vedl si zdatně. V rozjížďkách obsadil 3. a 4. místo, což mu v konečném účtování vyneslo bronzovou medaili.

Největší zastoupení jsme měli v MMČR. Ve třídě E1 jel Matěj Hanuš. Ten to bude mít hodně složité, protože tato třída je nejpočetněji obsazena a navíc plná dravých teenagerů. Matěj v silné konkurenci obsadil 14. místo v sobotu, v neděli si o 2 příčky pohoršil. V E2 se představil Roman Vydra. Ten už má za sebou dva podniky ME a tak jsme byli zvědaví, jak se popasuje s českým mistrákem. No, špatné to rozhodně nebylo. Roman samozřejmě zatím na nejrychlejší nestačí, ale dvě sedmá místa jsou dobrým příslibem. V E3 bylo červených dresů nejvíce. Nejlépe se vedlo Lukáši Kučerovi. Sice se dle vlastních slov nebyl schopen dostat na své maximum a v sobotu za první trojicí zaostával, přesto si bezpečně vyjel čtvrté místo. V neděli přeci jen ještě trochu zrychlil a občas dokázal zajet čas na medaili. Ale nakonec z toho byly opět „jen“brambory. Míra Škaloud také dobře zabojoval, nechal za sebou celou řadu ostřílených borců a připsal si body za dvě šestá místa. Snad nejvíce ho mrzelo, že v reportáži v televizním Světě motorů ukazovali a mluvili jen o prvních pěti jezdcích ve třídě . Tak příště to už určitě vyjde, věříme ti, Škali! A do třetice E3 a to Michal Kava, I on (stejně jako Škali) jede první sezonu v mistráku a poznává, že je to tvrdý chlebíček. Navíc startovat pár vteřin před pozdějším vítězem také nepřidá… Ale Michal se s tím vypořádal a bodoval 11. místem v sobotu a desítkou v neděli.

Mezi mladšími veterány, tedy PČR VET1 se představil Míra Hanč. V sobotu se mu úplně nezadařilo a dojel na své poměry až sedmý, ale chuť si zpravil v neděli, kdy byl klasifikován těsně pod stupni vítězů, tedy čtvrtý. V PČR E1 si premiéru na novém biku (zaplať pan Bůh je to Yamaha) odbyl Radim Kava. Na dváce se určitě cítí lépe než na 4T a v Bílině si připsal 7. a 8. místo. O třídu výše, tzn. v E2 jsme měli poslední dva zástupce. Michal Hanuš si dojel pro 7. a 5. Místo. Milan Macháček vybojoval v sobotu 6. místo, v neděli bohužel cíl nespatřil. A jak celý podnik hodnotí, to si přečtěte v následujícím rozhovoru.

Milane, Bílina nepatří mezi tvoje oblíbené podniky, ale letos jsi mluvil jinak. Tak jak to tam vypadalo?

MM:  Ano máš pravdu, Bílina nikdy nepatřila mezi mé oblíbené závody. Zdejší terén mi nikdy moc nevyhovoval, ale letos to bylo moc hezky připravené, dva pěkně postavené testy, myslím, že se to pořadatelům moc povedlo.

Milan Macháček

Byl to sprint, takže 2 testy a mezi nimi nějaký přejezd?

MM: Oba testy byly namotány na stejných místech jako v předešlých letech, ale letos se mi zdály takové plynulejší. CT se jezdil okolo 5 minut a ET okolo 4 minut (platí pro nejrychlejší jezdce z MMČR).  Testy zde jsou poměrně členité, jede se převážně v lese se spoustou výjezdů, kořenů a kolo od kola je trať rozbitější. Mezi testy byl kratší přejezd se dvěma hezkými výjezdy.

Tys po trablech se zády mohl opět normálně závodit, jsou už zdravotní problémy definitivně pryč?

MM: Po pravidelných návštěvách u fyzioterapeutů jsem schopný konečně jezdit. Za poslední dvě sezony jsem toho moc nenajel, chtěl jsem už nadobro skončit, byl jsem dost znechucený. Bylo to hodně bolestivé, spoustu nocí jsem nemohl spát, natož jezdit na motorce. Přišel jsem tím o účast na Šestidenní v Košicích, což mě opravdu dost mrzí, byl to můj sen se takového podniku zúčastnit. Mám ale tento sport velmi rád a tak se snažím pokračovat dál. Záda se opravdu zlepšují, ale je to dlouhý proces, nikdy to už nebude stoprocentně v pořádku, ale nechá mě to alespoň trochu se svézt.

Jak ses cítil na motorce, jak se ti jelo?

MM: Musím říct, že už si závody vybírám, jedu jen to, co se mi líbí. Pro mě je enduro, nebo endurosprint, tisíckrát záživnější než crosscountry a tak se snažím odjet všechna endura. Na motorce jsem se cítil kupodivu dost dobře. Před závody jsem byl párkrát trénovat a moc mi to nešlo, tak jsem byl celkem mile překvapený.

Milan Macháček

Třída E2 je podle časů hodně vyrovnaná, byly to opravdu takové boje o každou sekundu?

MM: Tahle třída je v přeboru tradičně nejvyrovnanější a nejnabitější a myslím, že prvních pět lidí může klidně vyhrát. Je to dost vyrovnané a o to samozřejmě zajímavější.

V sobotu to dalo na 6. příčku, jsi s umístěním spokojený?

MM: Dá se říct, že jsem spokojený. Moc jsem neztrácel, jel jsem hodně na jistotu, měl jsem velkou rezervu a postupně jsem zrychloval.

V neděli jsi nedojel, co se stalo?

MM: V neděli jsem si řekl, že trochu přidám, malinko zariskuju. A ono to docela vycházelo, začal jsem ovšem dost padat, ale i přes to jsem zajížděl docela solidní časy a určitě bych se oproti sobotě posunul hodně dopředu. Pak ale přišel kontakt se stromem a poranil jsem si velmi bolestivě ruku. Nemohl jsem udržet řidítka a tak jsem se rozhodl dál nepokračovat, nechtěl jsem riskovat ještě další zranění.

Následuje další sprint v polské Bogatynie. Jsi zdravotně OK, pojedeš?

MM: Bohužel závody jsou zrušeny. Moc jsem se na ně těšil, ruka je už v pořádku, tak doufám, že bude nějaká náhrada v dohledné době.

Díky za rozhovor a AUTOKLUBU KRAKONOŠ JILEMNICE za podporu.

-tm-