OSLAVY 70-TI LET AUTOKLUBU KRAKONOŠ

 

V letošním roce to je přesně 70 let, co byl oficiálně ustanoven dnešní AUTOKLUB KRAKONOŠ v AČR. Nějaké písemné záznamy lze najít již z doby meziválečné, ale vznik samostatné motoristické organizace se datuje až po skončení druhé světové války.

Za těch 70 let činnosti (ano činnosti, ne pouhé existence!) má klub za sebou nespočet uspořádaných podniků, soutěží, závodů a různých akcí. A nejen na to jsme vzpomínali v sobotu 16. července přímo v prostorách klubu a na prostranství okolo klubovny.

Vše začalo krátce po desáté dopolední, kdy byly oslavy zahájeny. K přítomným návštěvníkům promluvil pan předseda Miroslav Kos, všechny uvítal a popřál jim pěknou zábavu. Následně pan Miroslav Urbanec, malíř, kreslíř, umělec a neskutečný srandista v jednom, předal do rukou předsedy svůj dar autoklubu ke kulatinám. Jedná se o obraz pána našich hor v dresu dnešních jilemnických závodníků enduro na soutěžní Jawě (Sadílku) se symbolickým startovním číslem 70. Následně byli všichni pozváni nahoru do klubovny, kde bylo představeno množství expozic z minulosti dávné i té, na kterou ještě mnoho prachu nestačilo usednout. Pokochat jste se tak mohli přehledem uspořádaných ročníků Krkonošských soutěží, závodů automobilů do vrchu, automobilových orientačních soutěží (AOS) i Memoriálů Oldy Nývlta. Samostatnou výstavku tu pak měl i mistr Urbanec. Mimo obrazů se mohli příchozí pobavit snad tisícovkou jeho kreslených fórků. Samozřejmě nechyběly ani zmínky o historii klubu samotného a stavby budovy, kde jednoznačně dominovaly kroniky. Vše bylo doplněno o výstavku k účasti klubu na loňské šestidenní, fotografie kaskadéra Jakuba „Řéži“ Řežábka a v neposlední řadě o vzpomínku na vloni předčasně zesnulého Tomáše Kubáta. Atmosféru utvářely také dobové plakáty, které stěny klubovny zdobí celoročně.

Dopoledne pak vyplnil svými kousky Honza Balaš. Vzal si k tomu trialovou motorku. Nejprve se trochu rozcvičil na připravené trati na odpolední extrem enduro. Pak si to namířil přímo mezi diváky a rovnou si vyžádal jednoho dobrovolníka. Toho si položil na zem a trochu mu zabrnkal na nervy. Pak přišel na řadu další dobrovolník a ještě jeden… Nakonec přeskakoval přes čtyři vedle sebe ležící figuranty. Pak si vyžádal ještě další tři a všem provedl kulisárnu, kterou asi málokdo z přítomných tušil. Jakou? Měli jste tam být! (Odpověď najdete ve fotogalerii.)

Následně byly návštěvníkům představeny venku vytvořené expozice. Stánek enduro popsal Tomáš Macháček, který řekl pár slov i závodům do vrchu. Na něho navázal Jakub „Řéža“ Řežábek, který popsal závodní techniku v podobě vystavené Toyoty Celica a pokračoval stunt ridingem. Nakonec se slova chopil Pan Boudný, který mluvil o AOS-kách.

Do toho všichni mohli obdivovat výstavku historických motocyklů. Byly to dvě závodní Jawy (350 a 250), které v průběhu odpoledne mohli návštěvníci vidět i v akci. Ty byly se sbírek pana Miroslava Baklíka. Dále to byla krásná bílá sportka 350 (typ 631) a 250 kývačka (typ 353), které zapůjčil pan Jan Zuzánek. Vše doplnily dvě ČeZety, na kterých přijeli pánové David Šimůnek (ČZ 125 T) a Josef Jarý (ČZ 150 C).

Polední pauzu přítomným ukrátili jezdci enduro. Ti si poprvé vyzkoušeli připravený paralelní extrem okruh. Volný trénink absolvovali po dvojicích. Na trati skákali přes připravenou Pragu V3S, přejížděli klády. Zrádný byl také průjezd odvodňovacím kanálkem, či výjezd na odkloněnou mezičku. Vše doplňovalo zbudované křížení.

Okolo jedné hodiny odpolední měli své vystoupení modeláři. Konkrétně se jednalo o pány Zdeňka Mejsnara a Jiřího Bachtíka. Ti nám představili dva modely pěkně v akci. Byly to automobily, závodní bugyny. Jedna velká se spalovacím motorem a druhá menší s elektromotorem. Kousky, které předváděli, opravdu stály za to! Zejména ten větší model uměl na šotolině udělat drifty, kdy od něho odletovaly kameny jak od opravdového WRC. Modeláři tvoří nedílnou součást historie klubu a toto vystoupení dokázalo, že když to má někdo opravdu v ruce, je to veliká show.

Pak už se své první vystoupení přichystal Řéža. Na stunt ridové motorce si osahával dráhu, zahříval stroj i sebe. Během vystoupení divákům ukázal, jak správně v krizové situaci opustit motorku a pohovořil o bezpečnosti jízdy na motocyklu v běžném silničním provozu. Vše zakončil ukázkovým kolečkem, které vygumoval na dráze. Na jeho show volně navázal Honza Balaš na trialce. Také on předváděl jízdu po zadním i předním kole, s nohama různě překříženýma apod. Párkrát si odskočil přes obrubník přilehlého chodníku a vystoupení zakončil také vygumovaným kolečkem ve stupačkách.

Nato Řéža přestoupil na čtyři kola, aby divákům ukázal vystavenou Celicu v akci. Párkrát projel po místní komunikaci se zataženou ruční brzdou a pěkně zagumoval. Bohužel na konci jeho vystoupení došlo k technické závadě, díky které bylo auto dále nepojízdné.

Následovalo pár soutěží pro děti. Ty byly tematické, když děcka kutálela drapák, nebo házela písty na cíl. A když už jsme u dětí, tak ty měly po celý den zdarma k dispozici nafukovací skákací hrad a na vlastní nebezpečí se mohly vozit na přistavených minibicích od Řéži a Aleše Baudyše. Tito dva dobrodinci se také převážně starali o to, aby se dětem nic nestalo a učili je, jak jezdit. A k tomu všemu ještě Honza Balaš trpělivě děti vozil na trialce. Nezapomínal přitom s nimi ani na překážky a jiné triky.

Ale zpět k průběhu oslav. Řéža se opět chytil řidítek stuntridové motorky a jal se ještě jednou pobavit diváky svými kousky. Bohužel neměl zrovna svůj den. Po závadě na autě mu službu vypověděla i motorka. Motor pocukával a tak nám Řéža nemohl ukázat všechny své nejlepší triky. Týkalo se to zejména ježdění po zadním kole. Ale alespoň jsme se mohli pokochat jeho prací s rovnováhou a zejména jízda ve stoje na nádrži si zasloužila potlesk přítomných.

Pak už přišlo na řadu poslední číslo, tedy paralelní exhibiční závod extrem endura. Jezdců bylo celkem 14 a podle losování byli rozděleni do dvojic a vznikl „turnajový“ pavouk. Aby nám to pěkně vycházelo, tak vybraní dva v prvním kole vyřazení jezdci dostali ještě jednu šanci. Kluci jezdili rozjížďky na celá 2 kola, pozorní diváci počítali přeskoky přes vétřiesku. Kdo z dvojice jako první skočil popáté, ten byl vítězem. Do finále, které se jelo na 3 celé okruhy, postoupili Matěj Hanuš a Honza Balaš. A právě druhý jmenovaný se stal vítězem celého klání.

Tím oficiální program skončil. Ale návštěvníci ještě mohli posedět a poklábosit. A že toho mnozí využili.

Celkově vzato se jednalo o povedenou akci. Návštěvníků přišlo dost a bylo vidět, že se baví. A to byl hlavní záměr oslav. Jistě se dozvěděli i zajímavé informace z historie klubu.

Závěrem bych rád poděkoval všem členům za pomoc při organizaci i úklidu. Závodníkům za předvedené výkony, kaskadérům Honzovi a Řéžovi za pěknou show, firmě Zdeněk Hanuš za poskytnutou techniku a materiál na stavbu extremu, firmě Strombuch za vétřiesku, městu Jilemnice za pozemky. A v neposlední řadě návštěvníkům za zájem a přízeň!

-tm-